Účinné látky, obsah a význam

  ============================

·        Silice-vyvolávají specifickou vůni rostlin,mají vlastnosti éterů a mohou se vyskytovat ve všech  částech rostliny.Tvoří je látky,které jsou rostlinou vyloučeny a nevrací se opětovně do látkové výměny rostliny.Ve vodě nerozpustné silice získáme nejlépe destilací s vodní párou nebo pomocí lihu.Působení silic je nejednotné,často dráždí pokožku nebo sliznici,popřípadně způsobují křeče.

·        Alkaloidy-jsou báze obsahující dusík,mnohdy vázané na organické kyseliny a často vysoce toxické.Jsou rozpustné ve vodě  a musí být dávkovány odborníkem.Příklady: atropin v rulíku,morfin v máku ,akonitin v oměji.

·        Hořčiny(hořké látky)- jsou ve vodě rozpustné,často vázané ve formě glykosidů. Mají účinky především na žaludek a na trávicí enzymatický systém,mnohé mohou být velmi jedovat.

·        Třísloviny-jsou deriváty fenolu ,které s bílkovinami  kůže vytvářejí nerozpustné sloučeniny,a jsou proto  používány k regeneraci kůže.V medicíně je použiván jejich adsringentní ( svíravý,stahující ) účinek na kůži a sliznici .Třísloviny se vyskytují hojně v růžovitých a vřesovcovitých rostlinách.

·        Glykosidy-jsou éterické sloučeniny cukru,které se vyskytují pouze v rostlinách. Řadíme k ním mnohé zásobní látky ,barviva a třísloviny. Jsou farmakologicky zvláště účinné,ale nejednotné ve svém působení.

·        Saponiny-vypění při vaření a mají účinky pročišťující krev. Umožňují ostatním látkám lepší příjem střevní sliznicí,samy však nejsou přijímány.Jelikož jsou  velmi jedovaté, mohlo by i toto být nebezpečné. Chemicky patří ke glykosidům a vyskytují se v rostlinách používaných proti kašli a v drogách působicí na žaludek, střeva a ledviny.

       Slizy- jsou slizovité látky a jiné polyózy, jako klovatina ,škrob a pektiny, s  ochranným       působení na kůži a sliznici.

·        Pryskyřice-jsou rostlinné exkrece, které jsou používány k stimulačnímu  dráždění pokožky asliznic a k přípravě mastí.

·        Cholin-je v rostlinách přítomen zvláště pi klíčení , má důležitou  roli v energetickém metabolizmu,snižuje krevní tlak a zvýšuje kontraktivitu střevní svaloviny a dělohy.

·        Vitamíny-jsou životně důležité látky,které musí být ve většině případů dodávány do organismu.Odlišujeme vitamíny rozpustné v tucích (A,D,E,F) a ve vodě (B,C).

·        Organické kyseliny-kyselina jablečná,vinná,šťavelová,mravenčí a jiné. Kyselina šťavelová,která je obsažena ve šťaveli a šťovících,působí ve velkém množství jedovatě.

   Nálev-(infuzum)-udané množství drogy přelít 1/4 l převařené horké vody. Nádobu přikrýt,aby se zachovaly snadno těkavé silice.Po 5-10 minutách scedit.

·        Odvar (dekokt,decoctum)-pevné drogy jako jsou kořeny, kůra, semena, dřevo či lodyhy,musí být vyvařeny,aby se uvolnily jejich obsahové látky.Části rostlin dáme do studené vody a za stálého míchání přivedeme do varu, necháme přejít varem  ( po dobu 20 -40 min.) a potom scedíme.Tak jako nálevy se i odvary často používají jako základ jiných léku,např.sirupů.

·        Macerát (macerace)-pro použití za studena  u rostlin obsahujících sliz (např. ibišek, semena lnu ) nebo pro dosažení vyššího účinku.Odpovídající drogy jsou máčeny v průměru 6-12 hodin přes noc.

·        Kombinované působení-macerace (přes noc) s následným nálevem a odvarem, abychom zaručili úplnou šíři působení při míchaných čajích rozličného složení.

 ·        Extrakt-drogy určené pro zvláštní, většinou koncentrovaný obsah účinných   látek.  Rozlišujeme suché a tekuté extrakty.

·        Sirupy-tekuté cukerné roztoky,které obsahují léčivé látky.Nálevy nebo odvary se smíchají s medem nebo nerafinovaným cukrem.Med má specifický zklidňující účinek a je obvykle míchán s bylinami usnadňujícími vykašlavání při výrobě sirupů proti kašli.

·        Spiritus-stabilizační a konzervační prostředek v různých koncentracích etanolu : 

                      90 %ní (s 10 % vody ),80 %ní, 70 %ní a 45 %ní.

·        Mast (unguentum )-přípravky používané i na rány k nanášení nebo vtírání, např. krémy (  s vodou ) nebo pasty (se suspenzí prášku,pevné ).Podstatou jsou pryskyřice , vosky či živočišné tuky.

·        Víno (vinum )-také víno je používáno pro stabilizaci, avšak při  malé účinné koncentraci.Příkl: Nádobu na vinný ocet naplňte alespoň do 3/4 usušenou (kořen) bylinou a zalijte kvalitním červeným nebo bílým vínem,aby bylina byla úplně ponořena. Víno je třeba do nádoby doplňovat.

·        Tinktury-se vyrábějí naložením byliny do směsi alkoholu a vody.Alkohol působí jednak při vyluhování účinných složek rostlin,a jednak má úlohu konzervačního činidla, takže tinktury vydrží až dva roky.Tekutina se obvykle skládá z 25 % alkoholu a 75 % vody, avšak u některých pryskyřičných bylin se množství alkoholu zvyšuje až na 45 %. Ideální alkohol je vodka , protože neobsahuje žádné přísady, rum však pomáhá maskovat chuť některých méně přijatelných bylin.

·        Obklady-obklad je tkanina,namočená v horkém nebo studeném bylinném výluhu. Obklady se mohou přikládat na bolavé klouby a svaly a jsou vhodné ke zklidnění kožních vyrážek a podráždění.

·        Placky- z chleba nebo rozmačkaných brambor,namočená v bylinném výluhu, byla kdysi oblíbeným domácím lékem na menší poranění a onemocnění. Dnes se placky dělají obvykle z nasekaných čerstvých bylin. Přikládají se převážně horké.