Když zahrádka,proč ne na balkóně, terase, v okně.

1.Kapitola

Okna, balkony, terasy

Na oknách, balkónech, terasách je pěstování rostlin stížené extremnými podmínkami. Rostliny jsou vystavené nadměrnému pálení slunce, silnému náporu větru, velkými výkyvy tepla, suchu a deště. Proto dříve než se rozhodneme pro určitý druh rostlin, musíme se seznámit s nejdůležitějšími pěstovatelskými zásadami. Co teda určuje výběr rostlin? V prvé řadě je to poloha balkónu, okna nebo terasy - tj.jeho orientace na světové strany, nadmořská výška, světelné poměry, množství a kvalita zeminy, do které chceme rostliny zasadit (květináč, truhlík nebo velká nádoba), množství zálivky a pod.

Orientace na světové strany a nadmořská výška.

Je jedním z určujících faktorů při výběru rostlin. Ikdyž většina letniček, skalniček nebo trvalek kvete nejbohatčeji při umísťování na jihovýchodní stranu, máme dostatečný výběr květů i pro ostatní, méně výhodné polohy.

Na jihovýchodě je dostatek slunce po celý den, sadíme zde tedy rostliny, které snášejí i prudší sluneční záření a úpal: Coleus, Pelargonium peltatum, petúnia,, portulaka, skalničky a některé trvalky.

Méně osvětlené strany - východní a západní - osazujeme begónii hlíznatou, fuchsii, lobelkou. Na jihozápadní stranu, která je  pro pěstování nejnevýhodnější, protože do oběda je zde stín a po obědě slunce, dáváme méně náročné rostliny jako Pelargonium zonale, Petunia peltatum. Méně osvětlené balkóny, okna a terasy osazujeme stínomilnými rostlinami jako jsou některé druhy trvalek a skalniček, popínavými dřevinami a okrasnými travinami.

Z hlediska výběru rostlin je důležitá i nadmořská výška lokality. V našich nižších položených oblastech můžeme s úspěchem pěstovat skoro všechny rostliny a keře, které zde budou dříve a déle kvést. V hornatějších oblastech však musíme počítat s tím, že květy vykvetou později a může je poškodit dřívější příchod mrazů. Proto zde dáváme přednost sortám s kratším vegetačním obdobím, které jsou odolné proti vymrzání, jako jsou skalničky zejména plazivé a polštářovité, některé druhy trvalek a okrasné traviny.

Světlo

Je pro rostliny jedním z nejdůležitějších faktorů pro jejich vývin a růst.

nedostatek světla způsobuje, že rostliny jsou vytáhlé, slabé a zpomaluje se vývin květů. Na druhé straně však rostliny jako fuksie a begonie hlíznatá, které nemilují intenzívní sluneční svit, na slunci hynou, nebo nenasazují květy.

Teplota

Je také důležitá pro vývin rostlin. Balkónové rostliny většinou snášejí v letních měsících velké teploty, ale jsou choulostivé na jarní mrazíky. Proto je vysazujeme až v druhé polovině května. Rostliny, které pěstujeme na balkónech celoročně, chráníme před vymrzáním přikrývkou z chvojí.

Zemina

Protože rostliny v okenních nebo balkónových truhlíkách mají relativně jen malé množství zeminy, je třeba věnovat přípravě substrátu velkou pozornost. Zeminu můžeme zakoupit v obchodě, nebo si jí můžeme namíchat sami. Ale pozor některé rostliny jsou citlivé na vyšší obsah živin v půdě (např.skalničky). Zemina však  vždy musí mít dobrou strukturu, má být soudržná, biologicky - hygienicky nezávadná, má obsahovat optimální množství minerálních a organických živin a mít dobrou schopnost udržovat vodu. Pro rostliny, jako jsou begonie hlíznatá, lobélie, namícháme lehčí zeminu z rašeliny, zahradní půdy a písku, které budou humusovité, kypré, mírně kyselé s nižším obsahem živin.

Pro ostatní druhy rostlin, okrasné dřeviny a trávy použijeme těžší zeminu s vyšším obsahem minerálních solí, mírně kyselou až neutrální. Připravíme jí z pařeništní zeminy, do které přidáme zahradní zeminu a pro lepší propustnost trochu písku. Pro trvalé výsadby pro použití jehličňanů a vřesovitých rostlin použijeme směs rašeliny se zeminou.

I při použití kvalitní zeminy musíme počítat po určitém čase se změnou její vlastností. Proto je třeba sadit vždy do čerstvé směsi, hlavně letničky, dvouletky a Pelargonie.

Výživa

Pro úspěšné pěstování květin v truhlíkách je důležitá nejen kvalitní příprava půdy před výsadbou, ale i výživa rostlin v průběhu vegetace. Hnojíme jednak při přípravě půdy (používáme hnojiva jako Cererit, rohovou moučku, Herbasyn a NPK) a potom doplňujícím způsobem v průběhu vegetace. Používá se nejčastěji hnojení zálivkou. Vyživujeme a hnojíme po celou dobu vegetace. Po zasazení rostlin počkáme 4 - 6 týdnů pokud rostliny nejsou pořádně zakořeněné a až potom začneme s přihnojováním a to každý týden. Při hnojení dbáme na to, aby půda byla dostatečně vlhká, neboť kdyby jsme přihnojovali suché rostliny, mohli by jsme popálit kořeny. Na konci vegetačního období hnojení omezujeme , aby se rostliny mohly postupně  připravit na období vegetačního klidu. V průběhu vegetačního klidu hnojení úplně vyloučíme.

Voda

Pro úspěšné pěstování květin na balkónech je důležitá i kvalita vody na zalévání. Voda z městského vodovodu je většinou pro zalévání květin tvrdá, aproto nevhodná. Většina rostlin nesnáší ani vysoký obsah chlóru. Nejvhodnější je voda dešťová. Pokud nemáme možnost takovou vodu  si připravit, používáme vodu odstátou, převařenou nebo upravenou. Jednotlivé rostliny mají rozdílné požadavky na spotřebu vody, proto spolu sesazujeme jen rostliny, které mají podobné nároky; širokolisté druhy mají vyšší spotřebu vody, úzkolisté jsou skromější. Na začátku vegetace v jarním období zaléváme méně jako přes letní vedra. U rostlin rozeznáváme období plné vegetace - jaro až podzim a období vegetačního klidu, které u většiny rostlin spadá do zimního období. Nároky rostlin v období plné vegetace, hlavně v létě jsou vysoké a proto jim přizpůsobujeme zalévání. Naopak v období vegetačního klidu zálevku omezíme na minimum. Množství vody také závisí na počasí - za slunečného počasí zaléváme více než při deštivém počasí.

Rostliny na balkónech jsou vystavené úpalu více, než rostliny na zahradě. Nebudeme je proto zalévat přes den, ale až po západě slunka, nebo brzy ráno. Velmi jim prospívá rosení, aby se osvěžily a zároveň se smyl prach a saze. Rosit můžeme několikrát denně.

Výběr rostlin

Když se rozhodneme, že si okno nebo balkón skrášlíme květinovou výsadbou, musíme si upřesnit druhovou a barevnou skladbu rostlin a rozhodneme se , jaký rostlinný materiál vysadíme. Barva domů a sídlišť mají většinou fádnou šedou barvu, proto volíme zářivé barvy, které oživí naše příbytky a jsou z daleka viditelné.

Nejvděčnější jsou petúnie a pelargónie, ale můžeme zvolit například i trvalou výsadbu zakrslých jehličňanů, nebo listnáčů doplněné skalničkami a drobnými cibulovinami; náročnější výsadbu letniček a dvouletých rostlin; nebo květinami, určenými k pěstování v květináčích, jako jsou druhy petúnie, pelargónie, begónie a fuksie.

Vhodné nádoby

V prodejnách domácích potřeb nabízejí poměrně široký sortiment různých nádob vhodných pro výsadbu balkónových rostlin. Jsou to trulíky, žlaby, mísy různého tvaru a z různého materiálu. Při výběru nejvhodnějších nádob pro náš balkón,terasu nebo lodžii, musíme zvážit ,do jak velkého prostoru chceme nádobu umístnit, a jaký druh rostliny chceme do nich zasadit. Nikdy však nesmíme zapomenout, že důraz má být na rostlině a né na nádobě. Proto nevolíme křiklavé barvy a příliš složité tvary nádoby.

Pro balkóny se nejčastěji používají truhlíky nebo žlaby ze dřeva, z azbestocementu, nebo z keramiky. Nejvhodnější jsou dřevěné truhlíky, které si můžeme vyrobit podle velikosti prostoru, dají se upevnit a vytvářejí nejlepší podmínky pro vývoj rostlin. Keramické nádoby různých tvarů jsou také vhodné a působí vkusně. Jsou však poměrně nákladné. Nejméně vhodné na pěstování rostlin jsou truhlíky z plech nebo plastických hmot, v kterých rostliny trpí přehříváním kořenů.

2.Kapitola

Petúnie, narcisy, fialky a další.

Když už jsme zvážili, jaký druh rostlin se nám nejvíce hodí do našich podmínek, rozhodneme se , jestli si rostlinky vypěstujeme ze semen, nebo si  zakoupíme už předpěstované sazenice. Jestli se rozhodneme pro zakoupení mladých rostlin v prodejně nebo v zahradnictví, vybíráme si rostlinky silné, zdravé, rozvětvené. Sazeničky vysazujeme vždy až po 15.květnu, kdy už nehrozí mrazíky. Skalničky, trvalky a okrasné dřeviny, můžeme vysazovat po celý rok. Jestli se rozhodneme si rostliny doma vypěstovat ze semen - ušetříme si peníze a můžeme se těšit z jejich vývinu od začátku. Je třeba však semena zakoupit včas a dbát, aby nebylo přestárlé.

Předpěstování letniček ze semen

S předpěstováním letniček začínáme již v zimě. Semínka vysazujeme v lednu a v únoru do misek nebo truhlíku, které umístíme v bytě u okna. Na výsev použijeme lehčí písčito-hlinitou zeminu, hygienicko nezávadnou. Povrch truhlíku zarovnáme tak, aby zemina byla 1-2 cm pod okrajem. Semínka vysejeme, zasypeme a mírně přitlačíme prkýnkem. Zaléváme opatrně, aby se semena nevyplavila. Osetý truhlík zakryjeme sklem a papírem. Orosené sklo otíráme, aby voda nekapala na rostlinky. Vyseté semínka za několik dní vyklíčí. Potom odstraníme papír a nadzvihneme trochu sklo, aby se k semenáčkům dostal čerstvý vzduch. Opatrně zaléváme v dopoledních hodinách vodou pokojové teploty, aby do večera rostlinky oschly. Jinak je může napadnout plíseň.

S rozsazováním semenáčků začneme co nejdříve. Po prvé je rozsazujeme do misky nebo truhlíku na vzdálenost 2x2 cm, po druhé 5x5 cm. Truhlík lehce rosíme a zastíníme do doby, než rostlinky zakoření. Často je větráme. Když rostliny vyrostou a vytvoří hustý porost, přesazujeme je do malých květináčků o průměru 5-6 cm, naplněných zahradní zeminou s přídavkem rašeliny, dobrého kompostu a dílu průmyslových hnojiv. Přesazené letničky pěstujeme v pokoji až do období, kdy je vysazujeme na stanoviště.

Výsadba do truhlíku

Rostliny před výsadbou dobře zalejeme, aby se při přesazování nepoškodily kořenové baly. Na dno truhlíku nebo nádob nasypeme vrstvu střepin, štěrku nebo rašeliny. Na drenáž dáme zeminu asi 1 cm pod okraj truhlíku, aby se při zalévání nevyplavovala. Rostliny sadíme do jamek, dobře přitlačíme a zalejeme. Při výsadbě dbáme na dodržování vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami. Jednotlivé rostliny mají rozdílné nároky na místo. Tak např. pelargonie, petunie,fuksie sadíme 4-5 kusů/m, begonie hlíznaté 4 ks/m, okrasné fazole 10 ks/1m.

Nejvhodnější druhy pro výsadbu do truhlíků a nádob.

Rostliny vhodné do truhlíků.

Pelargónie-lidově nazývané muškáty patří mezi nejvděčnější rostliny, které se používají na výsadbu do okenních a balkónových truhlíků. Kvetou od jara do podzimu a vhodné umístění v bytě i déle.

Rozmnožování u pelargonii je velmi jednoduché. Množíme je po celý rok, ale nejlepší nám zakoření od července do srpna. Vrcholové řízky odebíráme  ze zdravých rostlin odlomením. Necháme je několik hodin zaschnout a až potom zasadíme. Nedoporučuje se řízky odřezávat, nebo zde vzniká nebezpečí přenosu vírusových chorob. napíchané řízky zalejeme, zakryjeme folii nebo sklenicí a necháme asi 10 dní bez dalšího ošetřování. Po 8-10 dnech řízky odkryjeme a necháme je zakořeňovat 19-25 dní už v normálních podmínkách. Po zakořenění rostlinky zaštipujeme, aby se nám rozkošatily.

Na zimu květináče nebo truhlíky přeneseme do chráněných prostor,kde nemrzne, teplota je 3-13°C a je dostatek světla a vlhka. Nemocné nebo slabé rostliny neuchováváme. Zaléváme podle vzdušné vlhkosti, 2-3 krát za zimu.

Muškát zahradní (Pelargonium zonale) se u nás pěstuje nejčastěji. Roste vzpřímeně, má mírně ochlupené listy s hnědými páskami. Na pěstování je nenáročný, má rád sluneční prostředí, dobře se přizpůsobuje rozdílným teplotám, snáší i suché prostředí. Je poměrně náročný na obsah živin v zemině, kterou je třeba vhodně doplňovat přihnojováním průmyslovými hnojivami, které používáme v době vegetace a květu každý týden.

Muškát převislý- (Pelargonium peltatum). Je nejvhodnější na pěstování v okenních nabo balkónových truhlíkách na jižní a východní straně. Má hladké listy, podobné břečťanu. Květy jsou jednoduché nebo plné, v různých barevných odstínech. Protože je tento muškát převislý, vytváří nádhernou okrasu na spestření domů. Má minimální nároky na vlhkost, dobře odolává slunečnímu úpalu. Při přezimování je o něco náročnější jako muškát zahradní. Zaléváme minimálně 1-2x za zimu. Uchováváme jen vyzralé rostliny, které mají polodřevité až dřevnaté stonky, které úsporně hospodaří s vodou v zimě. Hodně vlhka jim škodí. Nejlépe přezimují na policích, kde je dostatek světla a teplota asi 6°C.

Muškát velkokvětý(Pelargonium grandiflorum) má odlišné nároky jako předcházející druhy. Nesnáší příliš vysoké teploty, citlivý je na sluneční záření, optimální teplota je kolem 15°C. Za vyšších teplot listy žloutnou a opadávají. Často jej napadají škůdci - molice skleníkové. Hodí se do chráněných poloh na jihovýchodní a jihozápadní straně. Při výsadbě ho nesadíme v hustém sponu, protože pak neroste rovnoměrně, vrcholy jsou křivé a rostliny se deformují. je to rostlina, která nezná období vegetačního klidu. Na zimu jí přenášíme do chladné místnosti, kde má dostatek světla a teplotu 12-14°C.

Fuchsie(Fuchsia) je převislá rostlina, která má velkou barevnou škálu květů. Umísťuje se na zastíněné, závětrné straně, jelikož nesnáší vítr. Vhodné umístění je před vchodem do domu, na okraj balkónu a terasy, kde netrpí slunečním úpalem a  je chráněná před větrem. Rozmnožuje se podobně jako muškáty.

Netýkavka(Impatiens) je též vhodná na výsadbu do truhlíku do zastíněných poloh, kde jiné rostliny nekvetou. Má velkou škálu barevných odstínů květů. Vysazují se 10 cm od sebe.

Na doplnění kvetoucích druhů, můžeme použít Asparagus sprengeri, který poroste jak na slunci ,tak i ve stínu. Na zastíněné místa jako doplněk můžeme použít Hederu helix.

Letničky.

Žijou krátce, jedno léto, aproto se snaží vydat ze sebe veškerou krásu. Letniček je hodně druhů, můžeme si vybrat podle svého vkusu. Známe letničky, které snášejí vlhko nebo sucho, slunce a teplo, nebo takové , které můžeme pěstovat v polostínu.

Agerátum(Ageratum houstonianum) vytváří malé trsy polokulovitého tvaru. Pro nás jsou vhodnější nižší formy, které dorůstají do výšky 15-25 cm. Kvete v barvě modré, bílé a modrofialové. Kombinujeme ho s nízkými odrůdami aksamitníku, jelikož modrá barva je na dálku nevýrazná. Při výsadbě postupujeme tak, že do prvního řádku sadíme ageratum a do druhého aksamitník.

Tařička(Alyssum Martitinum) je ideální letnička do truhlíku. Barva květů je bílá, fialová a purpurová. Vyséváme přímo do truhlíku a později jí jednotíme. Můžeme jí kombinovat s petúniami. Po odkvětu je seřízneme a po určitém čase nám rozkvetou znovu.

Papulka(Antirrhium majus) vybíráme jen nízké druhy. Vytváří hustolosté keříky, které dorůstají výšky 20-60 cm. Květy jsou ve všech barvách, jsou uspořádané v postupně rozkvétajícím střapci. Při pěstování vyžadují slunečné polohy. Koncem srpna jsou již odkvetlé.

Begonie vždykvetoucí(Begonia semperflorens) snáší velmi dobře plné sluníčko. Má keříčkový vzrůst, výšku 20-40 cm. Kvete v různých barvách, u některých druhů jsou listy dekorativně zbarvené. Vysazují se v půlce  května přímo do truhlíku a to nejlépe v jedné barvě, nebo směs barev není působivá. Kvete stále do příchodu mrazíku. Vyšší sorty použijeme na výsadbu do keramických mís.

Astrovka čínská (Callistephus chinensis) je letnička, která je vhodná na výsadbu lodžii a teras. Je to světlomilná rostlina, daří se ji v každé půdě. Vhodné jsou sorty Roter Kaiser a Průhonický trpaslík, které se vyznačují velkým množstvím květů různých barev. Kvetou až do mrazíků. Tyto letničky se vysazují jako hotové rostliny, v době když začínají kvést, t.j. v druhé polovině července.

 Georgina (Dahlia mignon) je rostlina s dutým stonkem, listy jsou zoubkované. Květy tvoří jednoduché úbory, velké 10-15 cm v průměru ve všech barvách. Tuto letničku pěstujeme ze semen, které vyséváme v březnu a dubnu do truhlíku. Vyrostlé semenáčky přepichujeme do květináčů. V polovině května je sadíme do výživné, dostatečně vlhké půdy. Je to rostlina teplomilná a má ráda sluníčko.

Gazania ohnivá (Gazania splendes) dorůstá do výšky 20-30 cm. Vytváří bohatou růžici listů. Květy margaretového typu vyrůstají na delší stopce a jsou rozdílných barev, 7-10 cm velké. Úbory se otvírají za slunečního počasí po 10 hodině a po obědě se dříve zavírají. Velmi dobře snášejí sucho a sluneční úpal. S jinými rostlinami jí nekombinujeme.